Dotazy
Už opravdu nemůžu
Ondra
Dobrý den,
bude to poměrně dlouhé čtení ale je to nezbytný na porozumění.
Je mi 24 let a od 17 mám diagnostikovanou panickou poruchu, generalizovanou úzkostně depresivní poruchu a emoční nestabilitu (teda aspoň podle dosavadních výsledků) Nevím, kde byl spouštěč, je možné že silnou intoxikací marihuany, kterou jsem poprvé v 17 zkusil. Kolem 19 jsem hodně holdoval pivu, které mě toho krásně zbavovalo ale pak najednou jsem se do toho vrátil a bylo to ještě horší takže jsem si furt musel držet hladinku. Zašel jsem ke své psychiatričce, která mě předepsala Neurol, a od té doby nepiju (nyní jsou to 4 roky, kdy jsem se ani nedotkl alkoholu) Neurol jsem začal užívat 0,25 ale po čase bohužel ,,zachutnal,, taky a musel jsem po dvou letech do Svitavské nemocnice na odvykačku s celkem 8x0,5 neuroly...tam se mě naopak příšerným prostředím, lidmi, chováním některých sester a lékařek opravdu zhrozil a udělalo se mě ještě horší, do toho jsem měl šíleně rychlé tempo vysazování takže už jsem myslel že bude po mě...po 2 měsících jsem odešel z nemocnice, nebylo mi lépe ani o fous, pár měsíců jsem chodil po brigádách, kde se mě díky kolektivům akorát přitěžovalo, takže opět k doktorovi, tentokrát jsem dostal Rivotril, to je zhruba 2 roky nazpět. pomáhal všechno ale opět přestal působit, tak jsem dostal ještě diazepam dle potřeby užiju jednu tabletku 5 mg, rivotril v denní dávce 2mg. Diazepam opravdu uleví ode všeho ale běda, když ho u sebe nemám, rivotril ten beru spíš už ,,z povinnosti,, abych neměl absták. Ten rivotril je pro mě absolutně na h***o lék, ale už opravdu do žádný odmaštovny nejdu protože už jsem si tím prošel a znovu opravdu pouze nohama napřed...to se opravdu radši zabiju než jít do léčebny, závěr je takový že se údajně bez bzd zatím neobejdu, schůzky s lékařem k ničemu, žádné povídání, všechno narychlo, jen píše balení léků a odchod..u psychologa jsem byl, nyní jsem objednán na říjen. Je mi dobře jen zhruba 3 hodiny před spaním a pak když spím, jinak všechno špatně, deprese se zhoršujou, na úzkosti si stěžovat nemůžu ale střídají to silné deprese, kdy opravdu nemůžu nikam jít, nemůžu do práce, jsem na ID ale doma mě to taky nebaví...nejhorší je nespavost která mě provází, min. 3 hodiny každý den nemohu usnout. tak mi do toho ještě hodili dormicum, zlatý lék, který už se nevyrábí. A ty z-hypnotika se mě nezdají prostě se jich bojím. Tak už nevím jaké jsou možnosti, jen vím, že mě je stále blbě, žaludek, srdce, celý tělo bolí, během dne zapomínám co jsem vlastně dělal, no...cítím se jako starý dementní člověk. ATD beru, ale to mě nepomáhá, trittico docela ano ale taky ho nemůžu brát hodně...(momentálně 150mg) ..zkrátka nevidím budoucnost protože z tohohle se opravdu dostat nejde, povím vám zlatej neurol ten aspoň zabíral ale ten Rivotril je zlo to by se mělo zakázat. Flunitrazepam s nitrazepamem už se také nevyrábí, to je podle mě špatně, protože z benzodiazepinů už vlastně hypnotikum není ani jedno. Ani nevím proč vám to píšu, zkrátka bych rád se nějak zbavil toho rivotrilu, ale opravdu velmi opatrně a velmi pomalu a nahradit ho nějakým silnějším lékem, prostě něčím co mě zbaví těchto sraček aspoň na chvilku...na furt to nejde alee to už jsem si zvykl, na to, co bude za rok už naprosto rezignuji, zkrátka nevidím do budoucna že se někdy něco zlepší...stále jen chvilková zlepšení díky diazepamu,
Odpověděl: Tereza Ehrenbergerová
Dobrý den.
Chápu, že po takové době a s takovými zkušenostmi vidíte budoucnost černě, ale chtěla bych vás povzbudit, že i v takových případech je zlepšení možné.
Na základě toho, co píšete, bych se dalším benzodiazepinům (Dormicum), ale i Z-hypnotikům ve vašem případě snažila vyhnout. Existuje mnoho jiných farmakt, která se dají k úpravě spánku využít a která nemají takový návykový potenciál. Obecně nejsou benzodiazepiny vhodné k dlouhodobé léčbě čehokoli - ani úzkostí, ani nespavosti. Jednak pro riziko závislosti, jednak i pro další negativní vlivy, které možná právě sám pociťujete - mohou mj. vyvolávat depresivní stavy a narušovat soustředění a paměť, což v extrémních případech skutečně může vyústit až v obraz demence (mluvíme o letitém nekontrolovaném užívání extrémně vysokých dávek).
Lékem volby pro mírnění úzkostných poruch jsou většinou antidepresiva. U těch se často netrefíme na první pokus a musíme zkoušet jiné preparáty či jejich kombinace. S efektem se u úzkostných poruch využívají také například některé léky z třídy antiepileptik. Pokud vám tedy stávající antidepresiva nezabírají, neznamená to, že vám nezabere něco jiného.
Zároveň je ale možné, že v depresivním prožívání mají prsty i ty benzodiazepiny - léčba by potom měla směřovat k jejich snižování až vysazování. Není jednoduché tohle všechno skloubit, ale správně zvolené antidepresivum může jednak zatočit s úzkostmi, jednak i vylepšit spánek natolik, že další uspávadla nejsou potřeba (nebo jen v nějaké mimořádné situaci).
Zatím mluvím o medikaci, ale docela klíčové jsou samozřejmě další faktory - denní režim, jídlo, pohyb, relaxace, dlouhodobá psychoterapeutická podpora.
Pokud jste tedy zatím u psychiatra nedostal dost pozornosti, asi bych se zkusila poohlédnout jinde - možností jsou např. i nestátní organizace pro péči o duševní zdraví. Napadá mě taky, že byste mohl zkusit pobytovou léčbu na psychiatrickém oddělení (pokud vyloženě odmítáte jakoukoli další „odmaštovnu". Během hospitalizace se medikace mění snáz díky každodennímu kontaktu, zároveň máte i lepší kontrolu na benzodiazepiny. V ideálním případě je také dostupná psychoterapeutická péče.
Píšu nějaké tipy, co mě napadají, a doufám, že aspoň něco pro vás bude užitečné.
Tak se držte a určitě se ozvěte, pokud byste měl zájem o nějaké kontakty či měl další dotaz.
Zdravím!
T.E.
Zpět