Kdy je vhodné je užívat
Hlavním cílem léčby benzodiazepiny je zmírnit či odstranit příznaky u úzkostných poruch.
Dále se předepisují:
- při akutní reakci na závažný stres s neklidem a úzkostí a při posttraumatických stresových poruchách
- při nespavosti, pokud jde o stavy závažného charakteru, které vyžadují nasazení léčiva
Stavy a onemocnění, při kterých se benzodiazepiny nesmí podávat:
- akutní intoxikace alkoholem
- akutní intoxikace hypnotiky a dalšími tlumivými látkami
- alkoholová, léková a drogová závislost (tedy i prodělaná v minulosti, kdy nyní dotyčný abstinuje)
- těhotenství a kojení
- těžké funkční poškození jater
- přecitlivělost na benzodiazepiny
- myasthenia gravis, tj. závažné nervosvalové onemocnění
- spánková apnoe, tj. porucha spánku, při které člověk ve spánku na několik sekund přestane dýchat; projevuje se především únavou, ospalostí a snížením pozornosti
- chronická respirační insuficience, tj. dlouhodobá nedostatečnost dýchacího systému
Dávkování
Obecně platí:
- Neprolamujte doporučení lékaře ohledně množství a frekvence dávky.
- Doba podávání benzodiazepinových anxiolytik má být jasně ohraničena.
- Absolutně nevhodné je doporučení „kdykoliv dle potřeby".
- Pokud jde o benzodiazepinová anxiolytika, celková doba podávání by měla být co nejkratší, doporučuje se nepřesáhnout 4-6 týdnů. Po této době již může docházet k rozvoji tolerance na podávaný lék.
- U starších lidí se doporučují vzhledem k zpomalenému metabolismu a pomalejšímu vylučování nižší dávky.