Dotazy
diazepam
Lucka
Dobrý den,jak moc je pravděpodobné, že budu mít abstinenční příznaky, když budu užívat Diazepam jen 3 nebo 4 dny v týdnu v malém množství (2mg) po dobu max. dvou měsíců? Musím teď řešit něco velmi nepříjemného, při čem mě občas přepadají jakési panické ataky - bušení srdce, úzkost, nemůžu pořádně dýchat,... a Diazepam od známé mi na to pomohl. Jenže kdysi jsem byla závislá na heroinu (cca 5 let),a stálo mě to tenkrát dost úsilí se z toho dostat, tak se trochu bojím to brát. Čistá jsem už 10 let, neberu vůbec nic (kromě antidepresiv). Tak když budu ten Diaz. opravdu brát jen 2 měs. (pak už totiž bude klid), tak by se mi snad závislost na něm rozjet nemusela. Nebo ano? A nebo co jiného bezpečnějšího brát na ty panické ataky? Myslím, že obvoďačka mi napíše cokoliv jí řeknu (o drogové minulosti neví a říkat jí to nebudu - nechci se znemožnit). Předem děkuji za odpověď
Odpověděl: Bára Orlíková
Zdravím Vás. Omlouvám se za pozdní odpověď.
Chápu, že Vám nyní není úplně dobře a po užití Diazepamu je Vám líp, tak byste chtěla zkusit jeho občasné užívání... Nicméně mám za to, že tím dosti riskujete - což sama asi víte, protože máte obavy z toho, aby se Vám nerozjely nějaké nesnáze související se závislostí. Navíc berete antidepresiva a popisujete panické ataky, takže po psychické stránce nejste úplně fit, což jen nahrává tomu, volit Diazepam jako berličku, která by Vás mohla opět přivést k závislosti - ne nutně na heroinu, ale na Diazepamu, což je ovšem srovnatelný průšvih, zvlášť ve Vašem případě.
Nevím, zda Vám obvodní lékařka předepisuje i ta antidepresiva nebo zda docházíte i někam k psychiatrovi. Pokud máte svého psychiatra, tak bych Vám dost doporučovala s ním konzultovat i potíže, které zažíváte ve stresových situacích - panické ataky - úzkost, bušení srdce, pocit, že nemůžete dýchat. Předpokládám, že pokud zná Váš stav a píše Vám léky na deprese, že by měl zhodnotit tento problém (patrně by opravdu diagnostikoval panickou ataku) a doporučit/předepsat vhodnou medikaci. Možná by pomohla i změna současné medikace za antidepresiva, která mají větší potenciál působit i při úzkostných stavech. O historii užívání drog bych se před ním rozhodně zmínila, pokud už to neví. Myslím, že ten Diazepam, byť v malé míře, je fakt hodně riziková věc. Navíc ho máte načerno od kamarádky a přesvědčovala byste svojí lékařku o tom, že Vám ho má napsat, přičemž byste hodlala zatajit část své anamnézy. Protože asi víte, že by možná měla pochybnosti o tom, že je to správná medikace, pokud byste závislost na heroinu zmínila. Víte, i když máte za sebou 10 let abstinence, tak závislost může vystrčit růžky, a pravděpodobně nyní vystrkuje - benzodiazepiny jsou tlumivá látka, fungují v zásadě (když to hodně zjednodušíme) na stejném principu, jako opiáty. Přinejmenším se často stává, že lidi, kteří mají problém s opiáty, mají zkříženou závislost na opiátech a benzodiazepinech, kdy vlastně jedna závislost je zaměnitelná za druhou.
Viz definice "Zkřížená závislost existuje v určité míře mezi různými drogami. Jedním z důsledků tohoto fenoménu je, že závislost na určité látce se rychleji rozvine, jestliže jedinec je již závislý na příbuzné látce nebo skupině látek. Například závislost na benzodiazepinech se rozvíjí velmi snadno u jedince, který je již závislý na jiné droze tohoto typu nebo na jiných substancích s uklidňujícím účinkem jako je alkohol a opiáty. Jiný důsledek je, že nežádoucí odvykací syndrom může být potlačen jinou látkou, která nahrazuje vysazenou či aktuálně nedosažitelnou primární drogu. Někteří jedinci závislí na heroinu v tomto případě užívají alkohol a/nebo benzodiazepiny."
Což pro Vás znamená, že by se u Vás závislost na benzodiazepinech mohla rozvinout rychleji, snáze přestanete mít nad užíváním Diazepamu kontrolu, a těžko říct, zda by se Vám to po dvou měsících podařilo úspěšně ukončit... Je dost dobře možné, že u zdravého člověka bez anamnézy závislosti na opiátech, by se závislost na Diazepamu a následné příznaky z vysazení, neobjevily. Těžko ovšem říct, zda se Vám to podaří udržet v mezích a je tu skutečně riziko, že by k rozvoji závislosti (navíc rychlejšímu a razantnějšímu s ohledem na Vaši minulost) mohlo dojít.
Doporučovala bych skutečně situaci řešit jiným způsobem. Jednak konzultací s psychiatrem o svým potížích a o tom, co Vám v současnosti dělá problém, zda by byla na místě jiná medikace... a jednak nějakou psychoterapeutickou podporou, která by Vám pomohla stresové situace a panické ataky, které jsou patrně jejich důsledkem řešit nějak koncepčněji a podívat se na příčiny toho, proč se Vám to děje.
Pokud Vám léky píše obvoďačka a nemáte vlastního psychiatra, tak mi kdyžtak napište, odkud jste, a zkusila bych Vám doporučit někoho vhodného ve Vašem regionu. Případně i někoho z psychoterapeutů, kteří se Vám budou více věnovat, než je běžně v možnostech psychiatra.
Zatím přeji hodně štěstí, a pokud možno neriskujte.
Držím palce.
Zpět