Dotazy
střídání různých léků
Marek
Zdravím vás.
Napadla mě laická myšlenka, prosím o její potvrzení nebo vyvrácení.
Dá se střídáním různých léků snížit riziko vzniku závislosti?
Konkrétně například bromazepam a alprazolam. Užívám převážně bromazepam, nikoliv trvale, ale nárazově před určitými situacemi. Vím, že alprazolam má stejné účinky, a tak mě napadlo, zda by nebylo vhodné je střídat. Jednou bromazepam, podruhé zase alprazolam. Má to z hlediska rizika závislosti nějakou výhodu nebo můžu zůstat u jediného léku? Má závislost chemickou podstatu nebo psychologickou? (možná se vyjadřuji příliš laicky)
Odpověděl: Zbyněk Oktábec
Dobrý den,
děkujeme za dotaz.
Bohužel, závislostním problémům se nelze vyhnout (ani je snížit, ani snížit riziko jejich vzniku) střídáním dvou (i více) látek ze stejné skupiny - ve Vašem případě střídáním dvou různých látek (bromazepam a alprazolam) ze skupiny benzodiazepinů. Střídáním těchto dvou látek tedy z pohledu závislostního problému pravděpodobně nedocílíte ničeho podstatného.
Pokud se chcete vyhnout závislostním problémům s benzodiazepiny, ideální je benzodiazepiny neužívat. Pokud Vám je předepsal lékař a přínos z jejich užívání převáží nad riziky, pak je nutné dodržovat pokyny zdravotnického personálu, pokyny v příbalovém letáku atd., tj. neužívat je dlouhodobě (v některých indikacích jako je např. epilepsie se některé užívají i dlouhodobě) popř. jen nárazově, užívat je v co nejnižších efektivních dávkách, při jejich vysazovaní pokud byly užívány pravidelně postupovat pomalu,... Tím se minimalizují rizika z užívání, resp. z vysazování benzodiazepinů.
Podstata závislosti jako takové v sobě zahrnuje vždy několik složek - složku biologickou, psychologickou, sociální a spirituální (někdy nazývanou existenciální). Tudíž, pokud má někdo diagnostikovanou závislostní poruchu, pak u něj najdete vždy patologické jevy v těchto složkách. U různých látek (různých skupin látek) je potom různá míra zapojení jednotlivých složek do závislosti - velmi zjednodušeně si to lze představit jako spojené nádoby se čtyřmi otvory - některé látky vyvolávají velmi silnou somatickou (tělesnou) závislost, některé menší, ale zároveň mají mohutnou složku psychologickou atd.
Pokud půjdete po somatické linii, pak až na biochemické úrovni jsou patrné známky změny jednotlivých neurofyziologických poměrů a funkcí mozku a v posledních desetiletích se dokonce snaží některé vědecké týmy nalézt i jakousi genetickou predispozici pro vznik závislosti (což se zatím moc nedaří). Pokud půjdete po linii psychologické, pak u uživatelů návykových látek jsou patrny patologické změny na úrovni duševní a mohou být např. vystoupovatelné až do útlého dětství (někdy i do prenatálního vývoje) v jednom směru a na úrovni jaksi "hloubky duše" ve směru kolmém. Podobně je tomu u sociální a spirituální složky.
Stačí to takto? Pokud byste chtěl nějaké dovysvětlení, prosím, neváhejte podat další dotaz.
S pozdravem
Zbyněk Oktábec
Zpět