Dotazy
Lex vs. neurol
Jirka
Dobrý den,
můj dotaz je asi velice laický, ale zajímalo by mě, co je \"silnější\" (co do účinku, pro který je lék předepisován, ale především vzhledem k závislostnímu potenciálu, pokud by se bral stejný počet tablet toho či onoho): Lexaurin 3mg, nebo Neurol 1mg? A ještě: je v podstatě GABA receptorům jedno, o jakou účinnou látku se jedná, je-li z rodiny benzodiatepinů? Myslím kupř., že po vysazení bromazepamenu lze pokračovat (jakkoli to není zdravé, ale to víme) s alprazolamem, aniž by tělo abstinenčními příznaky \"žádalo\" právě jen a pouze bromazepam. Děkuji za odpověď, J.
Odpověděl: Zbyněk Oktábec
Dobrý den,
Váš dotaz má mnoho úrovní. Velmi zjednodušeně lze říci, že každá léčivá látka a její účinek je určen jejím chemickým vzorcem/strukturou, dále pak jejími fyzikálně-chemickými vlastnostmi - rozpustností ve vodě, jejími lipofilními vlastnostmi atd., pak jejím chováním v těle, tedy její interakcí s organizmem. Tyto znalosti a fakta jsou předmětem (kromě mnoha dalšího) velice obtížného 5letého VŠ studia v oboru farmacie.
Každá léčivá látka je poněkud jiná, tudíž je jiný i alprazolam a bromazepam (i přes to, že patří do stejné skupiny - benzodiazepiny) - jedním z příkladů může být např. jejich poločas účinku - u alprazolamu je to přibližně max. 12 hodin, u bromazepamu je to max. až 20 hodin. Liší se však i v jiných vlastnostech.
Závislostním potenciálem bohužel "trpí" všechny benzodiazepiny - navíc nelze říci stejný počet tablet. Teoreticky lze přepočítat dávky na ekvivalenty - např. 0,5 mg alprazolamu je přibližně ekvivalentní 5-6 mg bromazepamu.
K tomu, jestli je receptorům jedno, jaká je to konkrétně látka - z laického pohledu ano. Z profesionálního, farmakologického pohledu nikoli - jedná se o vlastnosti a schopnosti látky např. obsadit co největší procento receptorů, vytvořit dostatečně silnou vazbu léčivé látky na receptorech a vyvolat tak dostatečně silný účinek a tím i klinický efekt. Jak již bylo řečeno, každá léčivá látka má tyto vlastnosti jiné - jen v případě alprazolamu a bromazepamu patří do stejné anatomicko-terapeuticko-chemické skupiny.
Pokud se budeme bavit o tom, jestli lze nahrazovat léčivou látku jinou léčivou látkou ze stejné skupiny, pak např. v závislostní problematice, se toto velice využívá - toto je příkladně pozorovatelné např. u methadonu, který se používá jako substituční látka pro uživatele heroinu, než dosáhnou abstinence apod. U benzodiazepinů je to obdobné - např. při závislosti na benzodiazepenech se pacienti občas převádějí z látek s "dlouhým účinkem" na látky s "kratším účinkem". A ano, tak jak píšete, abstinenční příznaky jsou jedním z důvodů pro podání substituční látky...
Stačí to takto? Je to velmi, velmi zjednodušený náhled do úvodu k farmakologii, snažil jsem se to popsat co nejschůdnější cestou, tak snad jsem Vás odpovědí uspokojil.
S pozdravem
Zbyněk Oktábec
Zpět