Dotazy
Neurol
Michaela
Dobrý deň. Chcela by som sa opýtať či sa dá zabrániť návratom úzkosti po liečbe neurolom. Pred piatimi rokmi som prvý krát dostala úzkostné stavy zo strachu z preskúšania v práci. Chcela som to zvládnuť sama ale strach bol stále silnejší až som nebola schopná vôbec nič. Ani spať , jesť a úzkosť bola neznesiteľná. Po návšteve u pasyatra som začala brať neurol. Časom sa dalo všetko do poriadku aj keď to trvalo niekoľko mesiacov. Preskúšanie som zvládla, a aj ďalšie po troch rokoch bez strachu. Problém je ale v tom že od prvej liečby sa mi to už 3 krát vrátilo. Prvý krát keď som bola na PN s chrípkou, tak som to brala že asi oslabený organizmus. Druhý a tretí však bolo úplne z ničoho nič. Žiaden problém, žiadny strach z ničoho. Proste to samé prišlo. Úzkosť na hrudi ktorá sa stupňovala. Neurol zatiaľ vždy pomohol. Viem ako bojovať so znižovaním, čo očakávať a ako to prekonať. Ale čo má trápi je že po liečbe a tá trvá približne trištvrte roka kým mi doktorka ubere všetko, je potom všetko na nejakú dobu ok a potom znovu. Vždy je ten návrat úzkosti v mesiaci február. Približne. Každé dva roky. Teraz znovu beriem neurol lebo sa mi to znovu vrátilo. Neviem ako tomu môžem zabrániť. Čo mám robiť aby sa mi to nevracalo. Nechcem do konca života takto byť. Vopred ďakujem za odpoveď.
Odpověděl: Hana Skořepová
Dobrý den Michaelo,
chápu Vaší složitou situaci a snahu s tím něco dělat. Samotné léky však nejsou řešením, což sama víte a nejste s tím smířena, že by tomu tak bylo. Určitě by vám mohla prospět nějaká forma psychoterapie (může být podpůrná či zaměřená na řešení konkrétních problémů, existují i terapie prakticky cílené na zvládání úzkostí, např. KBT). Díky práci na sobě v tomto směru budete posilovat schopnost rozpoznávat a zvládat tyto stavy dříve než se plně rozvinou. Terapie se zaměřuje nejen na příčinu příznaků, ale celkově na pochopení sama sebe a fungování v životě. To v sobě zahrnuje vztahy s okolím, zájmy, práci a jejich korekci. Pokud se Vám bude dařit udržovat zdravé vztahy s blízkými, budete mít kolem sebe kamarády, lidi, kterým můžete věřit,. Je dobré aktivně se věnovat nějaký koníčkům, které zaplní prostor pro případné myšlenky. např. jóga, autogenní trénink, mindfulness. Pravidelný režim včetně spánku, stravy bohaté na vitamíny a tekutin ( ne alkohol)... tak to vše by Vám mělo přispět k lepším pocitům a prevenci návratu úzkostných stavů.
V případě těžkých stavů v úvahu určitě přichází i antidepresiva či jiné léky využívané k dlouhodobé léčbě úzkostí. (Volba záleží na vaší „diagnóze", zdravotním stavu atd. - zkuste se poradit se svým psychiatrem). Účinek antidepresiv nastupuje s odstupem cca dvou a více týdnů a několik dalších týdnů trvá, než se plně rozvine. Po „pokrytí" úzkostí antidepresivy (nebo jinými léky - využívají se např. některé léky ze skupiny antiepileptik) by ale dle mého názoru bylo vysazování BZD mnohem snazší. Zároveň by se po vysazení BZD úzkosti nevrátily - nebo alespoň ne v takové míře jako před zahájením léčby. Antidepresiva sama o sobě nemají návykový potenciál (tj. nerozvíjí se tolerance apod.) a obecně jsou obvykle lékem volby, pokud je nutná dlouhodobá farmakoterapie úzkostí. BZD by se naopak měly užívat jen krátkodobě (právě kvůli jejich návykovosti).
Léčba antidepresivy by po stabilizaci měla pokračovat ještě několik měsíců (ideálně právě v kombinaci s psychoterapií), potom je možné postupně vysazovat - v některých případech je ale indikované i delší užívání. To všechno byste rozhodoval společně se svým psychiatrem, léčba je vždycky individuální...
Je to dlouhá cesta, tak buďte trpělivá, ale stojí to za to! Pokud byste potřebovala se na něco doptat, získat nějaké kontakty na odborné zařízení poskytující tuto pomoc, ozvěte se a rádi Vám jí zprostředkujeme.
Za Drogovou poradnu
HS
Zpět